Obec Bezděkov nad Metují
Bezděkov
nad Metují

Kostel sv. Prokopa

Kostel sv. Prokopa

Břevnovský klášter založil vesnici Bezděkov v době kolonizace pohraničního hvozdu ve 13. století. Pravděpodobně spolu s jinými, stála již před nájezdem Tatarů r. 1241. Duchovní správou patřila tehdy do polické farnosti. Již před husitskými válkami byli některé vsi opatem zastaveny. Císař Zikmund klášteru sice statky potvrdil, ale část z nich byla v rukou cizích držitelů. Také dvůr a ves Bezděkov byly r. 1440 v majetku zemana Petra. Od roku 1558 je měl Stanislav Sladkovský ze Sladova. Po něm jeho syn Jan. Oba byli také úředníky klášterního panství. Opat Jan Benno vykoupil r. 1628 Bezděkov od Jindřicha Sladovského a jeho matky, rozené Sendražické ze Sendražic.

Barokní kostel sv. Prokopa tvoří dominantu horní části vsi a stal se také hlavní částí znaku obce v roce 1999. Podnět ke stavbě dal broumovský opat Otmar Zinke (narozen 1664 v Broumově) po skončení stavby kostela na Ostaši (1711 - 1720). Opat podporoval výstavbu církevních staveb ve svém opatství. Přilákal také renomované architekty - Kryštofa Dientzenhofera (1655 - 1722) a jeho syna Kiliána Ignánce Dientzenhofera (1689 - 1751). Nicméně náklady staveb musely z větší části nést samy obce, ať už z příjmů farnosti či veřejných sbírek. Proto se stavěly kostely skromnější a s možností další dostavby či aspoň dovybavení interiérů. Stavba kostela probíhala v letech 1724 - 1727 a o dva roky později 14.8.1729 byl opatem Zinkem vysvěcen.

Kostel v Bezděkově je nejkrásnější a nejucelenější barokní památkou na policku. Opat Fridrich (1725 - 1772) sloužil občas v Bezděkově mši, jako v okolních kostelích, ale teprve když císař Josef II zrušil některé kostely, byla zde zřízena lokálie (expozitura) polické fary. Farní budova byla zprvu dřevěná s kolnou a stájí. Samostatná fara zde byla zřízena až 24.4.1852. Do farní obce náležely též vsi Petrovice a Petrovičky. Dnešní farní budova ochází z roku 1847, lípy byly vysázeny roku 1870.

Architektonické řešení:
Kostel je osmiboký, centrální s mělkými bočními kaplemi. Presbytář je situovaný na šířku, půlkruhově usazený. V průčelí kostela jsou dvě robustní věže. Trojosé hlavní průčelí je sevřeno zmíněnými bočními věžemi, stěny jsou členěny lizénami s obíhající prostřední římsou. Nad ústředním prostorem se klene zrcadlová klenba. V patře obíhá ochoz otevřený půlkruh. V lodi a presbytáři je nástropní rokoková freska.

Vnitřní vybavení:
V souladu se skutečností, že náklady musely z větší části krýt samy vsi a farnosti, bylo vnitřní vybavení přidáváno postupně a pochází z doby baroka a empíru. Hlavní oltář s obrazem "Setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem." Tento obraz byl namalován v roce 1743 pražským malířem Janem Karlem Kovářem. V nástavci je obraz sv. Vintíře (Gunthera). Na římse je Bůh Otec od C. Kowersche. V bočních lodích jsou empírové oltáříky sv. Václava a Panny Marie. Kazatelna je z roku 1752 se znakem broumovského opata Fridricha Grundmana. Ve výklencích lodi jsou sochy svatých: Řehoře, Jeronýma, Ambrože a Augustina. Kolem roku 1930 byl levý boční vchod zazděn a upraven na Lurdskou kapli. Věžní hodinový stroj, zakoupený obcí, byl reinstalován v roce 1883. Před kostelem stojí dřevěný misijní kříž z roku 1936, socha ukřižování se sv. Václavem a sv. Vojtěchem z roku 1809 a socha bolestné Panny Marie z roku 1826. Pod stromořadím mezi farou a kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého, která stála původně (od 1781) na kamnném mostu pod Bezděkovem. Po stržení mostu byla před stavbou nového přenesena v roce 1834 na náves k tehdejšímu rybníčku Stavu. V roce 1960 byla z politických důvodů přemístěna na méně exponované místo ke kostelu, kde stojí dodnes.

Zvony:
V kostele byly postupně instalovány čtyři zvony, vyrobené v letech: 1517, 1741 (Prokop), 1770, 1800. Některé byly přivezeny roku 1792 z rušeného kostela na Ostaši. Během první světové války byly 3 zvony odvezeny na válečné účely (1916).
V roce 1921 daroval kostelu továrník Škop z Police 4 nové zvony: Sv. Václav (133 kg) pukl a byl znovu přetaven, sv. Anna (86 kg), sv. Prokop (49 kg) a sv. Josef. 13.3.1921 (na Smrtelnou neděli) - posvěceny, 14.3. - vyvěšeny.
Roku 1942 byly opět 3 zvony demontovány a odvezeny na válečné účely, nejmenší byl ponechán. Po válce se jeden zvon našel na Broumovsku.
24.10.1999 byl posvěcen a zavěšen, po skončení obřadů se rozezněl, aby umlkl až do 1.1.2000 (1 hod.), kdy se slavnostně rozezněl a uvedl do denní užívání. Jmenuje se Prokop.

Patroni kostela:
Sv. Prokop se narodil někdy v letech 970 nebo 985 ve vznešené rodině u Českého Brodu. Tu však opustil a žil dále jako poustevník v sázavských lesích. Roku 1032 jej v nich našel kníže Oldřich a udiven z jeho učenosti tam založil klášter. Prokop zemřel roku 1053.
Sv. Vintíř, durinský velmož (955 - 1045), poté co opustil svůj klášter v Bavorsku, žil na Šumavě a proklestil strategicky významnou stezku přes Šumavu (Černé Řezné k Březnici u Hartmanic) a měl tedy podíl na porážce Čechů v roce 1040.

Moderní historie:
1971 - oprava kostelních věží
1991 - opravena část hřbitovní zdi
1991 - začala celková oprava střechy - jižní strana
1992 - oprava severní strany střechy
1993 - oprava střechy věží
1998 - pokáceny 3 stromy nejblíže ke kostelu, čímž se otevřel částečný pohled na průčelí kostela
1998 - oprava věžních hodin
1999 - po úspěšné veřejné sbírce byl vyroben 500kg zvon sv. Prokop, slavnostně posvěcen 24.10.1999, pravidelně zvoní od půlnoci 1.1.2000.
Současnost - v kostele se konají pravidelné bohoslužby, koncerty vážné hudby. Působí zde i místní chrámový sbor.

Hřbitovní zeď u kostela sv.Prokopa

 

Obnova areálu kostela sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují

CZ.06.4.59/0.0/0.0/16_073/0007679

Římskokatolická farnost Police nad Metují v roce 2018 až 2019 revitalizovala areál kostela sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují. Obnova spočívala v celkovém vyspravení a oživení pláště kostela, lokálním doplnění degradovaných omítek, přeštukování a zpevnění současných omítek, ale také v provedení celkového nátěru kostela. Dále pak projekt řešil obnovu kamenných hřbitovních zdí (severní a východní strana), které byly z velké části provaleny.

Realizace projektu je uskutečněna za finanční podpory Evropské unie.

Kostel

Obec Bezděkov nad Metují (německy Bösig an der Mettau) leží ve východních Čechách v okrese Náchod asi 5 km severovýchodně od města Hronova na náhorní plošině nad řekou Metují ve výšce asi 500 m. Žije zde 587 obyvatel. V obci je evidováno 207 domů.

Jeho poloha nabízí pěkné výhledy do krajiny - na část polských Stolových hor (Góry Stolowe), Broumovské stěny, Krkonoše a Orlické hory. V dolní části obce stojí původní chalupy, hotel na Mýtě a vedle něj Hospoda na Mýtě.

V obci se nachází základní a mateřská škola. Leží hned vedle kostela. Z důvodu nedostatku žáků je pouze do 4. třídy a spojila se s ZŠ Police nad Metují. V obci působí skupina Českého červeného kříže, Tělovýchovná jednota Sokol Bezděkov nad Metují, Sbor dobrovolných hasičů a hudební skupina BTK.