Bezděkov
nad Metují
nad Metují
Z Bezděkova nad Metují je to do Santiaga de Compostela 3 321 km, což je také uvedeno na svatojakubském patníku u kostela sv. Petra a Pavla. Turisté nemusí projít celou trasu, stačí využít libovolnou část či úsek podle vlastního uvážení. Na trasách jsou k dispozici svatojakubská razítka, která se sbírají do tzv. credenciálu – průkazu poutníka. Více informací je na www.ultreia.cz a také na www.mapy.cz, kde stačí zadat „východočeská svatojakubská trasa“, „svatojakubské razítko“, „svatojakubský patník“…
V ČR je celkem 7 svatojakubských tras, které podle historických podkladů vyznačili během roku 2018 členové spolku Ultreia, z.s. ve spolupráci s Klubem českých turistů. Východočeská trasa je dlouhá 269 km. V celé Evropě je přes 100 tras a všechny se postupně propojují a vedou do Santiaga de Compostela v severním Španělsku. Přes Broumov vede Východočeská svatojakubská cesta.
Svatojakubská cesta (španělsky Camino de Santiago) je název historické sítě poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. V roce 1993 byla Svatojakubská cesta zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Východočeská trasa začíná na Broumovsku, kde se setkávají trasy z polských poutních míst Křešov a Vambeřice. Trasa vede přes Královéhradecký kraj a v obci Vysoká nad Labem přechází do Pardubického kraje.
Centrum svatojakubských poutníků Přelouč se na podzim 2023 domluvilo s vedením Královéhradeckého kraje a starosty jednotlivých obcí na větší propagaci a zviditelnění Svatojakubské cesty. Výsledkem byl společný projekt 14 svatojakubských patníků podél trasy v Královéhradeckém kraji, které ukazují směr poutníkům a také údaj, kolik kilometrů je to ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela. V Pardubickém kraji se realizoval stejný projekt během roku 2022 a umístěných je celkem 17 svatojakubských patníků. Zatím poslední patník je u kostela sv. Jakuba v obci Jakub u Kutné Hory. Autorem uměleckých patníků i svatojakubské mušle u kostela sv. Jakuba v Přelouči je kamenosochař Roman Morcinek z Hradce Králové.
Kancelář poutníků v Santiagu de Composlela vede podrobné statistiky o poutnících, kteří dorazí do města. V roce 2023 jich bylo 446 035, z toho téměř 5 000 Čechů.
Svatojakubské patníky v jednotlivých obcích jsou pozváním i pro místní jednou se vydat na tuto cestu. Na cestu stačí málo – dobré boty, baťoh a pár nejnutnějších věcí. Důležitý je ale CREDENCIÁL, průkaz poutníka, který je možné si objednat na webu spolu Ultreia. Do něj se cestou sbírají razítka z míst, kterými poutník prochází. Tím se pak prokazuje, kolik kilometrů prošel. Za 100 km pěšky, nebo 200 km na kole obdrží certifikát poutníka.
Apoštol Jakub Starší zemřel patrně v roce 44 mučednickou smrtí, byl pohřben v Jeruzalémě, ale později byly jeho ostatky přeneseny do Španělska a pohřbeny na tehdy pustém místě dnešního Santiaga.
Podle španělské tradice byl v roce 813 poustevník Pelayo přilákán jasnými světly ve tvaru hvězdy k hoře Libredon, kde se nacházela stará opevnění. Biskup Teodomir se o tento jev začal zajímat a objevil, že se na tomto místě nachází hrob se třemi těly, z nichž jedno bylo sťato. Nad hrobem bylo napsáno: „Zde leží Jakub, syn Zebedeův a Salome.“ Název SANTIAGO DE COMPOSTELA znamená SVATÝ JAKUB NA HVĚZDNÉM POLI a odkazuje na světla ukazující na místo jeho hrobu.
Roku 899 byl na tomto místě vysvěcen nový kostel, který se stal poměrně brzy významným evropským poutním místem. Ve středověku byly pro křesťany nejdůležitější 3 poutní místa: Řím, Jeruzalém a Santiago de Compostela.
Podél cesty byly postupně vztyčovány orientační kameny, kamenné kříže, boží muka a upravovány studánky. Vznikla radiální síť 12 poutních cest vedoucích z Itálie, Francie i Portugalska. Dále byly při cestách zřizovány kaple, kostely a kláštery, poskytující poutníkům zázemí. Symbolem poutě se již ve středověku stala mušle hřebenatka.
Od roku 1987 je v celé Evropě platný systém značení pomocí směrových značek se symbolem žluté svatojakubské mušle na modrém poli a žlutých šipek. O značení českých tras se zasloužil spolek českých svatojakubských poutníků Ultreia, který působí od roku 2008. Při hledání historických tras pomohly kostely zasvěcené svatému Jakubovi, které tyto trasy přibližně vytyčují.
